• vlastní polovodičový výrobek zahrnující topografii, který je výsledkem tvůrčí činnosti původce a není v průmyslu polovodičových výrobků běžný
• samostatně využitelné části topografie
• zobrazení pro výrobu topografií

Pod pojmem topografie se rozumí série jakkoli fixovaných nebo zakódovaných, vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňujících trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné vrstvy polovodičového výrobku nebo jeho části, popřípadě povrchu polovodičového výrobku v jednotlivých stupních výroby, nebo jeho částí.

Polovodičovým výrobkem se pak pro účely zákona rozumí konečná nebo prozatímní forma mikroeletronického výrobku, který je určen k plnění elektronické funkce a který se skládá ze základního tělesa obsahujícího vrstvu polovodičového materiálu a opatřeného alespoň jednou vrstvou vodivého, izolačního nebo polovodičového materiálu v předem daném uspořádání.

Z výše uvedeného je zřejmé, že zákon neposkytuje ochranu jakémukoliv integrovanému obvodu, ale pouze takovým obvodům, které vykazují znaky zákonných definic „topografie“ a „polovodičového výrobku“. Ochrana se vztahuje pouze na topografie, které jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a které v průmyslu polovodičových výrobků nejsou běžné. Skutečnost, že topografie byla vyvinuta za pomoci počítače by neměla být na závadu chránitelnosti.

Druhý předmět ochrany, totiž samostatně využitelné části topografie, se vztahuje na ty části, které mohou být nezávisle na celé topografii využity samostatně. Jde tu o určitou analogii s tzv. “všeobecnou vynálezeckou myšlenkou“, podle které jsou chráněny i jednotlivé části kombinačního vynálezu, pokud jsou samy o sobě patentovatelné.

Třetím předmětem ochrany jsou zobrazení pro výrobu topografií. Pojem „zobrazení“ je třeba pojímat široce (nikoli tedy pouze jako vizuální zobrazení), a proto způsob a nosiče tohoto zobrazení nejsou podstatné. Může jít o záznam na pásce, disketě apod. Je pochopitelné, že tato zobrazení musí být způsobilá ochrany, pokud jím má být i výsledný produkt, tj. polovodičový výrobek.

Zákon rovněž vymezuje předmět ochrany negativně tím, že stanovuje, že ochrana se nevztahuje na technologii užitou při vytváření topografie nebo výrobě polovodičového výrobku, ani na informace uložené v tomto výrobku. Je-li např. čip vybaven určitým programem, pak ochrana se na tento program nevztahuje. Může však být sám o sobě chráněn např.autorským právem za podmínky, že je autorským dílem, tj. vyznačuje se jedinečností.

Právo na ochranu patří především tomu, kdo topografii vytvořil, tj. jejímu původci nebo jeho právnímu nástupci. Předpokládá se, že topografie jako vysoce nákladná záležitost vzniká výlučně v rámci služebního vztahu a nikoliv spontánně.

Neobvyklým ustanovením zákona je zánik práv na ochranu topografie po uplynutí 15 let ode dne jejího vytvoření, pokud byla obchodně využívána pouze skrytě nebo nebyla přihlášena u Úřadu k ochraně.

Dalším neobvyklým ustanovením je právo přihlašovatele označit některé z podkladů předložených v přihlášce topografie za obsahující obchodní nebo výrobní tajemství.

Na rozdíl od patentové ochrany může ochrana topografie vzniknout dvojím způsobem:

• ke dni prvního, nikoliv však skrytého obchodního využití topografie, jestliže tato topografie byla předmětem řádné přihlášky u Úřadu ve lhůtě do dvou let od tohoto využití,
• ke dni podání řádné přihlášky, pokud topografie nebyla dříve obchodně využita, popřípadě byla využita pouze skrytě.

• reprodukovat topografii nebo její samostatně využitelné části a zhotovovat zobrazení topografie pro výrobní účely,
• vyrábět polovodičový výrobek, ve kterém je chráněná topografie obsažena,
• obchodně využívat topografii nebo polovodičový výrobek, který obsahje chráněnou topografii nebo její samostatně využitelné části, jakož i zobrazení topografie sloužící k výrobě.

Druhé podstatné omezení účinků ochrany tvoří tzv. „nevinné využívání“ - účinky zákona se nevztahují na osobu, která v dobré víře získá polovodičový výrobek obsahující chráněnou topografii, uvedený do oběhu bez souhlasu majitele topografie. Důvodem této výjimky je skutečnost, že běžný obchodník (kupující) nemá žádnou přiměřenou možnost zjistit, zda jím zakoupený čip je čipem pořízeným pirátským způsobem, ochranu třetí osoby porušujícím.

Při ochraně topografií v zahraničí je nutno postupovat podle jednotlivých národních úprav. Ochranu topografií polovodičových výrobků má zaveden pouze omezený okruh zemí, zejména evropských. Potencionální přihlašovatel se proto musí nejprve seznámit se systémem ochrany topografií v příslušném státě, ve kterém hodlá ochranu uplatnit .